Vzpomínkové stránky 24 osobností. U každé můžete zapálit svíčku.
* 1945 † 2026
Hanspaulka, polovina sedmdesátých let. Odtud vyšla parta, která u nás hrála reggae a ska dřív, než většina lidí věděla, co to je. Yo Yo Band se poprvé představil v listopadu 1975 na Slánských jazzových dnech — a pak trvalo skoro dvacet let, než přišla jejich doba. V devadesátkách znala Kladno, Karvinou i Rybitví celá republika. Textař, který uměl udělat hit z názvu města, kam by jinak nikdo nejel. Syn generála a Hrdiny Sovětského svazu, který si vybral jinou dráhu než otec. Bratra Vladimíra, se kterým kapelu zakládal, přežil o třiadvacet let. Zemřel po nemoci 6. září 2026, bylo mu osmdesát. Ty písničky zná zpaměti celá jedna generace. A pořád je zpívá.
1 svíčka zapálena
* 1956 † 2026
Jediný ze třídy, kdo nebyl v pionýru. V roce 1968 rodina emigrovala a dvanáctiletý Filip zůstal nejdřív sám u strýce v Münsteru — bez němčiny, a přesto ročník dodělal s vyznamenáním. V Rakousku vystudoval práva, na vojně sloužil u Panzerjäger a skončil jako šéf důstojnického kasina. Po revoluci se vrátil k tomu, co rodině sebrali: hradu Český Šternberk a zámkům Březina a Morány. Čestný a devoční rytíř Maltézského řádu. Zemřel 5. září 2026 ve Vídni, ve věku nedožitých sedmdesáti let.
2 svíčky zapáleny
* 1941 † 2026
Jeden reprezentační zápas, dva mistrovské tituly a pohár. Záložník, který prošel Prešovem, Trnavou a Slavií; s Trnavou vyhrál dvakrát ligu a v roce 1967 československý pohár. Za Československo nastoupil roku 1965 v kvalifikaci mistrovství světa proti Portugalsku. V československé lize odehrál sto dvaačtyřicet utkání a dal dvacet osm gólů. Zemřel 5. září 2026, bylo mu čtyřiaosmdesát.
* 1940 † 2026
Mistrem světa se stal za zemi, která jeho rodinu přijala, když jí ta vlastní sebrala továrnu. Jelínkovi odešli po roce 1948 a v Kanadě postavili výrobu korkových zátek znovu — patří ke špičce dodnes. V roce 1962 získal se sestrou Marií titul mistrů světa ve sportovních dvojicích. Byl kanadským ministrem a v letech 2013 až 2016 se do Prahy vrátil jako velvyslanec Kanady. Zemřel 5. září 2026 ve věku šestaosmdesáti let.
* 1965 † 2026
V jednadvaceti podepsal Chartu 77. Předtím opustil gymnázium i knihovnickou školu a živil se jako kulisák, odečítač vody a hlídač staveniště — a mezitím dělal spojku mezi brněnským a pražským disentem, přepisoval samizdat a sháněl podpisy pod petice. Mezi lety 1984 a 1989 prošel řadou výslechů na StB, v srpnu 1984 navštívil Havla na Hrádečku. Pak básník, redaktor a editor, který českou poezii vydával stejně vytrvale, jako ji psal. Zemřel 3. září 2026 ve věku jednašedesáti let.
* 1961 † 2026
Kreslil pravěk tak, aby mu člověk uvěřil. Už na střední umprumce chodil na soukromé přednášky z antropologie u Jana Jelínka a rekonstrukce konzultoval s paleobotanikem. V devatenácti nastoupil do geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea a u té práce zůstal celý život — od muzejních rekonstrukcí přes ilustrace až po animace pro počítačové hry. Navazoval na Zdeňka Buriana. Zemřel na začátku září 2026 ve věku pětašedesáti let.
* 1949 † 2026
Reprezentant ve stolním tenisu, který zároveň hrál druhou fotbalovou ligu za Vlašim — a nakonec zůstal u fotbalu. Ve Škodě Plzeň odehrál v československé lize pětadevadesát zápasů a dal sedmnáct gólů. Později trénoval. Zemřel 31. srpna 2026 ve věku sedmasedmdesáti let.
* 1966 † 2026
Hlas, který Čechům dělal společnost od rána. Diskžokejem byl od roku 1986, po revoluci stál u zrodu Evropy 2 a zůstal jí věrný. Ještě na základní škole hrál s Romanem Holým. V roce 2022 mu diagnostikovali leukémii; kostní dřeň mu nakonec darovala vlastní dcera Lucie, protože původní dárce sám onemocněl. Stav se zlepšil a nemoc se vrátila. Zemřel 27. srpna 2026, bylo mu šedesát.
* 1975 † 2026
Biskup, který fotil. Plzeňskou diecézi Církve československé husitské vedl jedenáct let a v roce 2023 na úřad sám rezignoval — zůstal v ní dál jako řadový duchovní. Když v Mirovicích vyhořel kostel, byl hlavním iniciátorem jeho obnovy; po roce a půl se znovu otevřel. Věnoval se doprovázení lidí s duševním trápením, tedy práci, o které není slyšet. Zemřel 27. srpna 2026, bylo mu padesát.
* 1953 † 2026
Jedenáct let vysvětloval Čechům Brusel v době, kdy tam teprve mířili. Zpravodajem ČTK byl od roku 1978 — Paříž, Moskva, a od roku 1995 Brusel, odkud krok za krokem popisoval vyjednávání o vstupu do Evropské unie i vstup samotný. Potom přešel na druhou stranu a dvanáct let vedl oddělení v Evropské komisi. Zemřel 27. srpna 2026 ve věku dvaasedmdesáti let.
* 1940 † 2026
Česká Bardotka, říkali. Ale ona nepotřebovala nálepky. Sto filmů, půl století na plátně — od Vlčí jámy po Noc na Karlštejně. Kariéru začala ve třinácti, když si ji režisér vytáhl z davu. Čtyři manželství, z toho jedno s Formanem, jedno s Brodským. Složitý život za jednoduchou krásou. Poslední roky strávila v ústraní, v péči rodiny. Ale ty filmy zůstávají. A v nich ta přirozená kombinace krásy, inteligence a křehkosti, kterou česká kinematografie neměla předtím a nemá potom.
202 svíček zapáleno
* 1970 † 2025
Třicet let dělal lidem lepší rána. Každý den, od šesti do devíti, ten suchý humor, dokonalé načasování, klidný hlas vedle Marešova víru. Byl to on, kdo vymyslel „Mražek, ústředna." V tandemu fungovali jako nervový systém — jeden hlasitý, druhý tichý, a dohromady nezaměnitelní. Když Patrik umíral, Leoš za ním jezdil do nemocnice každý den. Někdy dvakrát. Rušil vystoupení a držel ho za ruku. Některá přátelství přesahují showbyznys. Tohle bylo jedno z nich.
282 svíček zapáleno
* 1932 † 2025
Jediný Čech s Oscarem za kostýmy. Amadeus, Valmont, ale taky Markéta Lazarová, Tři oříšky pro Popelku, Pan Tau. Přitom se celý život považoval za malíře: „Zavřete dveře ateliéru a nikdo vám nemůže zasahovat." Vášnivý automobilový závodník, gentleman, renesanční člověk v pravém smyslu. S Formanem se poznali na vojně. Čehokoli se dotkl, jako by rozkvetlo. Dokázal, že český talent může získat tu nejvyšší světovou odměnu — a přitom zůstat sám sebou.
91 svíček zapáleno
* 1947 † 2025
Zlatovláska. A pro miliony Čechů taky hlas major Houlihanové z M.A.S.H. Dvě ikonické role — jednu před kamerou, jednu za mikrofonem — a pak se rozhodla zmizet. Po roce 2003 se stáhla z veřejného života, odmítala slávu, žila v ústraní. Paradoxně tím její legenda ještě vyrostla. Generace s ní vyrostly, aniž by ji kdy potkaly. Stačil ten hlas. Stačila ta Zlatovláska.
42 svíček zapáleno
* 1944 † 2025
Ztělesňovala šedesátá léta — ten český kulturní zázrak. Semafor v jeho nejlepších letech, filmy nové vlny, Intimní osvětlení, Žert. Druhá manželka Miloše Formana, matka Petra a Matěje. Ale nebyla jen „Formanova manželka." Zpívala, hrála, a v pozdějších letech tvořila vitráže metodou Tiffany, které zdobily Obecní dům. Umělkyně v širším smyslu — prošla divadlem, filmem, zpěvem i výtvarným uměním. Celá jedna epocha v jednom životě.
28 svíček zapáleno
* 1943 † 2025
Ve vězení sdílel celu s Havlem. Patnáct měsíců v Plzni-Borech za to, že dělal to, co považoval za správné. Vězení označoval za čest. Ať už s ním člověk souhlasil nebo ne — a mnoho lidí nesouhlasilo — byl to člověk, který říkal, co si myslí, a za to platil cenu. Za komunismu vězením, v demokracii kritikou. Sám přiznával: „Ne vždy jsem byl dostatečně statečný a pravdivý." Poslední z velké generace, která prošla disidentskou zkušeností a pak formovala nový stát.
159 svíček zapáleno
* 1961 † 2025
Čtvrt století vedla jadernou bezpečnost v téhle zemi. A dokázala něco, co většina vědců neumí — mluvit tak, aby jí rozuměli všichni. Žádný vědecký žargon, žádné povyšování. Když Rusové vstoupili na Ukrajinu, neuzavřela se do laboratoře — informovala, organizovala pomoc, jednala. Byla místostarostkou Pyšel. Prezident Pavel ji označil za vzor skromnosti. V zemi, kde věda nemá velké hrdiny, byla jednou z mála, které lidé znali jménem a důvěřovali jim.
74 svíček zapáleno
* 1938 † 2025
Český Belmondo — a ne jen proto, že mu propůjčil hlas ve dvaceti osmi filmech. Se Šimkem tvořili protiklady, které do sebe dokonale zapadaly — jeden jemný intelektuál, druhý přímý lidový humor. Jejich scénky zlidověly. Krampol nikdy nepotřeboval, abyste měli kulturní encyklopedii. Stačilo se posadit a smát se. Vášnivý kulturista, tvrdohlavý pragmatik, člověk staré školy, který odmítal se měnit. V době nekonečných ironií byl prostě Krampol. A to lidem stačilo.
191 svíček zapáleno
* 1947 † 2025
Říkali mu Barťák. Člověk, který nikdy nikoho nesoudil a do každé role přinesl sám sebe — nic víc nepotřeboval. Tři desetiletí stál v čele karlovarského festivalu a proměnil ho v něco, na co je celá země hrdá. Když mu diagnostikovali rakovinu, řekl: „Život mi připadá stejný. Byl jsem nemocný, to je všechno." Žádný patos, žádné sebelitování. Typický Bartoška. Jeden z posledních, kdo definovali českou kulturu po roce 1989 — a kdo to dělal prostě tím, že byl sám sebou.
321 svíček zapáleno
* 1949 † 2025
Celou kariéru strávil tím, že normalizoval konverzaci o duševním zdraví. V zemi, kde „jít k psychiatrovi" stále znamená stigma, to není málo. Snažil se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. Když v roce 2023 dostal diagnózu neurodegenerativního onemocnění, přirovnal to ke Kafkově Proměně: „Jste jako Řehoř Samsa, který se ráno probudí jako brouk." Svou vlastní nemoc komentoval se stejnou odvahou a humorem, jakou celý život žádal od svých pacientů.
18 svíček zapáleno
* 1995 † 2025
Bylo jí dvacet čtyři, když jí řekli, že má rakovinu. A ona se paradoxně otevřela životu víc než kdykoliv předtím. Odsekla toxické vztahy, přestala plýtvat časem a naučila se žít v přítomnosti. Mluvila o nemoci nahlas — o strachu, o terapii, o tom, že se bojí ztratit schopnost se o sebe postarat. V zemi, kde se o těchto věcech nemluví, inspirovala tisíce lidí. Nebyla celebrita, která „bojovala." Byla mladá holka, která se snažila žít. Bylo jí dvacet devět.
243 svíček zapáleno
* 1939 † 2025
V dětství ho otec bil. Rodiče mu bránili v herecké dráze, nutili ho na průmyslovku. DAMU ho nejdřív odmítla. Prosekal se přes Kladno, Most, Olomouc, Liberec — než se po třiceti letech dostal na Národní divadlo. A slíbil si jednu věc: nikdy neudeří vlastní děti. Celý život dodržel. Člověk, který měl všechny důvody světa zatrpknout — a místo toho se celý život smál. Ten chraplák, který daboval komisaře Schimanskiho, patřil člověku, co si svůj život vydobyl sám.
39 svíček zapáleno
* 1932 † 2025
Princ Radovan ze Zlaté hvězdy. Ivan z Mrazíka. Za roli prince dostal honorář osm set korun. A pak celý život vracel lidem radost. V devadesáti ještě vystupoval, jezdil do domovů seniorů, zpíval, vyprávěl. V listopadu 2024 mu amputovali nohu. I potom ještě zpíval. Dvaadevadesátiletý muž, který pořád dává druhým to, co umí nejlíp. Takového člověka nemáte čím nahradit.
45 svíček zapáleno
* 1946 † 2025
Člověk, který dal Česku Lucii Bílou. Napsal jí první hit „Neposlušné tenisky" — a tím vlastně změnil českou pop music. Ale odmítal se omezit na jednu roli: hudebník, producent, rozhlasový moderátor, politik. Spolupracoval s Hegerovou, což označoval za své nejlepší období. Neklidný duch, který pořád hledal další věc. Zemřel den po svých devětasedmdesátých narozeninách.
12 svíček zapáleno
