Dominik Duka

Ve vězení sdílel celu s Havlem. Patnáct měsíců v Plzni-Borech za to, že dělal to, co považoval za správné. Vězení označoval za čest. Ať už s ním člověk souhlasil nebo ne — a mnoho lidí nesouhlasilo — byl to člověk, který říkal, co si myslí, a za to platil cenu. Za komunismu vězením, v demokracii kritikou. Sám přiznával: „Ne vždy jsem byl dostatečně statečný a pravdivý." Poslední z velké generace, která prošla disidentskou zkušeností a pak formovala nový stát.